Za starší bývají psi obvykle považováni v době, kdy dosáhnou poloviny očekávané délky života. Je zřejmé, že ke starému psu se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a péči jak po fyzické tak i psychické stránce. Psi, jako právoplatní členové naší domácnosti, nám projevují svou oddanost a lásku bez ohledu na věk, proto bychom jim měli na oplátku poskytnout kvalitní výživu, pozornost a péči.
Stárnutí
Je jasné, že psi stárnou rychleji než lidé, ale všeobecně vžitá představa, že jeden rok psího života se rovná sedmi rokům lidským, není pravdivá. Podle mezinárodní kynologické federace (FCI) začíná stáří okolo osmého roku věku psa. Nutné je však podotknout, že hranice stáří je pro každé plemeno odlišná. Psi velkých plemen (bernský salašnický pes, německá doga) mají ve věku osmi let velkou část svého života již za sebou, oproti tomu malá plemena (jezevčík, jorkšírský teriér) se bez problémů dožívají 10-15 let. Výjimkou nejsou ani sedmnáctiletí psí důchodci. Nejdelšího věku se zpravidla dožívají kříženci menšího vzrůstu. Světový rekord v dlouhověkosti údajně drží pes Bluey z Austrálie, který se dožil 29 let.
Jak poznat věk psa
Věk psa lze určovat pomocí zubů, na špičácích lze například pozorovat obrušování. Tato metoda je ale poměrně složitá a zmýlit se může i zkušený odborník. S přesností lze určovat věk podle zubů pouze u mladých psů. Přibližný věk psa se určuje také pomocí srsti. Srst kolem čumáku, očí nebo na špičce ocasu postupně šedne. U plemen s hodně světlou nebo naopak hodně barevnou srstí je tato metoda nespolehlivá. Dalším způsobem je určení věku podle očí. Na očích lze rozeznat pomalu prohlubující se zákal čočky. S přibývajícím věkem se u psa vytváří zvláštní reakce čočky na jasné osvětlení. Oko ozářené jasným světlem se u dospělých psů jasně třpytí. U starších psů ve věku kolem 10ti let vzniká tzv. šedý zákal, který naopak brání průchodu světla čočkou. To pochopitelně vede ke zhoršování zraku. Horší zrak nicméně pro psy nepředstavuje zásadní handicap, protože umí skvěle využívat další smysl – čich. Necháme-li psa v prostředí, na které byl zvyklý, tzn., že nebudeme doma přestavovat nábytek nebo se stěhovat, může nadále žít spokojeně.
Stárnutí a tělesné funkce
Stárnutí s sebou přináší určité změny. Jedním z všeobecných příznaků stárnutí, kterého si můžeme všimnout, je postupné snižování jednotlivých tělesných funkcí. Snižují se dýchací a oběhové funkce. Imunitní systém už také nepracuje jako dříve a častěji se u psa vyskytují nejrůznější infekce. Snižuje se také regenerační schopnost, hojení ran je delší a doba potřebná k zotavení po prodělané nemoci je delší. Starší psi mají sklon k obezitě, degenerativnímu onemocnění kloubů, onemocnění srdce, ledvin a k metabolickým poruchám. Z těla starého psa se vytrácí zhruba 10 % vody a místo ní se vytváří tuk a ubývá také svalstvo. Snižuje se funkce jater a žlučníku. Stáří se projevuje i na funkci ledvin, selhání ledvin je jednou z nejčastějších příčin úhynu staršího psa. Při chronickém selhání ledvin se poruchy projevují pomočováním. Pes například během noci není schopen zadržet moč do ranního venčení. Pomočování může být samovolné, aniž by si toho byl pes vědom. Starší pes začíná mít také pomalejší reakce, menší zápal do hry, rychleji se vyčerpá a také více spí. Stárnutí se také může projevovat ztrátou orientace. Jak pes stárne, může se u něj začít projevovat nedoslýchavost. Nedoslýchavost nebo úplná hluchota se častěji vyskytují u zvířat starších deseti let. Důležité je také upozornit na zvýšený výskyt nádorového bujení u psích seniorů. Pokrok ve veterinární léčbě ale umožňuje léčit celou řadu různých onemocnění, se kterými se u starších psů setkáváme. Například dříve se nádor u psa odstraňoval pouze chirurgicky, ale nyní veterinář může psovi rovněž předepsat léčbu pomocí chemoterapie nebo radioterapie.
Fyzická aktivita
Ke starému psovi se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Jedno ze základních pravidel je psa nepřetěžovat. Neúnavné aportování míčku, dlouhé túry, běh u kola a další aktivity, které byly běžné za mlada, už stárnoucí tělo nezvládá. S přibývajícím věkem se snižuje pohybová aktivita, a proto jsou ideální krátké a časté procházky. Kosterní svaly budou častěji v pohybu a sníží se zátěž a opotřebování kloubů. Pokud máme pocit, že psa něco při pohybu bolí, vyhledáme odbornou pomoc veterináře. Může se jednat například o artrózu, která se běžně vyskytuje u starších psů. S přibývajícím věkem psa dochází k opotřebení kloubů. Vhodná fyzická aktivita, která procvičuje svaly a zároveň nezatěžuje klouby, je plavání. Podávání vhodných doplňků stravy pomůže částečně obnovit tvorbu kloubního mazu, který vytváří na kloubech jemnou kluzkou vrstvu a tím pomáhá psovi v bezbolestném pohybu. Kloubní výživu je ovšem nutné podávat dlouhodobě. U velkých a těžkých plemen, která na problémy s klouby trpí, je vhodné podávat kloubní výživu preventivně již od mladého věku.
Odpočinek a hry
Starší psi také častěji polehávají, je dobré jim proto zajistit měkké místo k odpočinku, kde budou mít svůj klid. Jestliže často lehávají na místech s tvrdým podkladem, mohou mít následně otlaky. Pokud máme v domácnosti zároveň i malé děti, dbáme na to, aby psa při spánku nerušily. Pro psího důchodce můžeme vymyslet nové hry, při kterých bude muset přemýšlet a nebudou fyzicky náročné. Výborná činnost je například hledání skrytého předmětu.
Péče o zuby
Onemocnění zubů může psa postihnout v kterémkoli věku, ale častěji se vyskytuje u psů starších. V případě, že se na zubech hromadí zubní kámen, který nebyl dlouhodobě odstraněn, dochází k zánětu dásní a zuby se mohou začít viklat. Záněty dásní jsou také snadným místem pro průnik infekcí do organismu. Pes může trpět silnými bolestmi zubů a tím pádem i příjem potravy pro něj bude bolestivý. Zubní kámen je také jednou z příčin zápachu z dutiny ústní. Proto bychom měli svému psímu miláčkovi pravidelně kontrolovat zuby a v případě potřeby nechat odstranit zubní kámen u veterináře. Prevencí nadměrného usazování zubního kamene je pravidelné čištění zubů (alespoň 2x týdně). K čištění se nejlépe hodní zubní kartáček. K pročištění zubů také slouží různé žvýkací kostičky. Přirozenou prevencí akumulace zubního kamene na zubech je suchá potrava (např. granule speciálně vyvinuté pro prevenci vzniku zubního kamene). Zubní kámen se ve větší míře usazuje u malých a středních plemen, u trpasličích plemen to bývá běžně již během prvního roku života.
Krmivo
Chceme-li, aby byl pes zdravý a fit i ve starším věku, měli bychom mu podávat vhodné, kvalitní krmivo. Strava starších psů musí být snadno stravitelná a měla by obsahovat větší podíl vlákniny, energetická hodnota by se měla naopak snížit. Starší psi jsou méně aktivní, takže potřeba energie klesá, ale nároky na kvalitu živin, vitamínů a minerálů stoupají. Stárnoucí pes potřebuje kvalitní, vyvážené, udržovací krmivo bohaté na vitamíny, rybí olej, antioxidanty, kvalitní proteiny a také zdroj vlákniny. Těmto požadavkům jsou přizpůsobena komerčně vyráběná krmiva určená pro psí seniory. Při výběru krmiva je vhodné poradit se s veterinářem, který zná zdravotní stav vašeho psího miláčka. Při nesprávné výživě může docházet k zácpám nebo průjmům. Při potížích se doporučuje velikost krmné dávky omezit a krmivo podávat v menších dávkách v kratších intervalech. To napomáhá lepšímu trávení. Pes může s přibývajícím věkem začít ztrácet zuby nebo je může mít obroušené na krátké pahýly. V tomto případě je potřeba psa krmit kašovitou stravou v menších dávkách a častěji
Nadváha
Velmi důležité je, aby si starší psi udržovali správnou váhu. Psi s nadváhou jsou mnohem náchylnější k onemocnění srdce, kloubů, diabetu, atd. Zvláště u starších psů je nadváha rizikovým faktorem. Příčina nadváhy je prostá, pes dostává více kalorií, než může spálit. Nízký příjem tuku je u zdravých starších psů prevencí obezity. Dobrým a komplexním řešením v boji proti obezitě je kombinace adekvátní tělesné zátěže a redukční diety podpořené podáváním přípravků obsahující
L-Carnitin. Krmivo by mělo mít snížený obsah tuku a zvýšený obsahem vlákniny a proteinů. Pozor bychom si měli dát i na odměny ve formě pamlsků. Pamlsky jsou často jen zdrojem „prázdných kalorií“, a proto bychom je u psů trpících nadváhou měli omezit. Někdy jako odměna postačí oblíbená hračka nebo láskyplné pohlazení. Velmi staří psi mohou mít naopak sklony k hubnutí až k vyhublosti. Pro tyto psy je vhodný zvýšený obsah tuku v krmivu, který zvyšuje příjem energie a zlepšuje chutnost.
Kdy začít s krmivem pro seniory
Rozdíl udávaného věku, od kdy se doporučuje začít krmit psa krmivem určeným pro starší psy, je daný především velikostí plemene. Jak již bylo řečeno, malá plemena psů se dožívají v průměru vyššího věku, a proto také jejich seniorské období začíná o něco později. Podávání krmiva pro seniory se u malých plemen doporučuje zhruba od 7 až 8 let věku, v závislosti na kondici psa. U středních plemen s hmotností přibližně do 25kg od 7 let a u velkých plemen nad 25kg hmotnosti zhruba od 6 let věku. U obřích plemen vážících přes 40kg se doporučuje podávat krmivo pro seniory již zhruba od 5 let věku.
Závěrem
Součástí péče o starého psa jsou i preventivní veterinární prohlídky. Jako majitelé psího seniora bychom si měli všímat jeho chování, příjmu vody a potravy, vylučování, pohyblivosti, zájmu o okolí atd. A při obtížích či odchylkách od běžného chování konzultovat vše s veterinářem. Je to často to nejmenší, co můžeme pro svého psa udělat. Pokud se nemoc podchytí včas, je pravděpodobnost úspěšného vyléčení výrazně vyšší.
Renata Hofmann www.konepsikocky.cz
Zdroj: http://www.muj-pes.cz/pece/pece-o-starsi-psy-430.html